Dospělec voskovky zavlečené
Foto: Jakub Beránek
Cíl studie
Ačkoliv byla voskovka zavlečená v ČR poprvé nalezena již před dvaceti lety, její šíření dosud probíhalo pozvolna. Na jižní Moravě se však dnes vyskytuje již několik ustálených populací, ze kterých se nyní může šířit dál. Také lze očekávat její opakované introdukce se zahradnickým materiálem zejména z jižní Evropy, kde je mnohem hojnější. Na delší vzdálenosti se voskovka šíří především převozem dřevin, do jejichž větviček klade svá vajíčka.
Z toho důvodu se ve své nové domovině nejprve objevuje zpravidla v zahradnictvích, stromových školkách či parkových výsadbách, odkud se následně šíří do okolních parků, zahrádek a břehových a ruderálních porostů. Voskovka zřejmě využívá k transportu také automobilovou a železniční dopravu, proto se s ní můžeme setkat i na vegetaci v okolí dálničních odpočívadel a vlakových nádraží. Naším cílem je zdokumentovat její šíření a zjistit, kterými rostlinami se v našich podmínkách živí.
Medovice voskovek slouží jako výživa nejen plísním, ale i různým druhům hmyzu…
Popis druhu
Nymfa voskovky zavlečené
Foto: Jakub Beránek
PODOBNÉ DRUHY (MOŽNOST ZÁMĚNY)
Nymfy voskovky jsou velikostí, světlým zbarvením a produkcí voskových vláken poměrně podobné nymfám žilnatek (čeleď Cixiidae). Na rozdíl od voskovek se však nymfy žilnatek většinou vyskytují na kořenech rostlin, případně pod kameny, nikoli na listech, a vosková vlákna mají uspořádaná v pravidelných svazcích na konci těla. Dospělci žilnatek mají průhledná či tmavě skvrnitá křídla složená ploše nad tělem a bez nápadného voskového poprašku.
BIOLOGIE A JEJÍ POŠKOZENÍ
Voskovka zavlečená se živí sáním rostlinných šťáv, k čemuž jí slouží bodavě sací ústní ústrojí. Není nijak zvlášť vybíravá – využívá nejrůznější druhy rostlin, často se jedná např. o javory, ostružiníky, slivoně či vinnou révu. Ke svému vývoji však potřebuje dřeviny, do jejichž větviček samičky kladou vajíčka, která zde přečkávají zimu. Koncem května se líhnou malé nymfy. Buď zůstávají na dřevině, kde přezimovaly, nebo se vydávají hledat jinou hostitelskou rostlinu – často různé byliny.
Nymfy vytvářejí početné agregace, které jsou pro bělavé voskové chomáčky dosti nápadné. V polovině července se už můžeme setkat s okřídlenými dospělci. V srpnu po spáření samičky přelétají na dřeviny vhodné pro kladení vajíček. Koncem října umírají poslední přežívající dospělci. Voskovka zavlečená má u nás jen jednu generaci do roka.
VOSKOVKA ZAVLEČENÁ JAKO ŠKŮDCE
Škody způsobované voskovkou zavlečenou jsou především estetického rázu, avšak byly zaznamenány i případy, kdy napadení voskovkou vyústilo ve značné ztráty např. úrody sójových bobů. Kromě voskových vláken, tvořených především nymfami, škodí také výkaly voskovky, též označované jako medovice. Medovice je velice bohatá na cukry, proto jsou pokálené listy často napadány plísněmi, mají ucpané průduchy a sníženou plochu, kterou mohou využívat k fotosyntéze.
Medovice ale také láká jiné druhy hmyzu, které se jí živí. Spolu s nadměrným sáním můžou tyto komplikace vést k opadávání nezralých plodů a snížení hospodářských výnosů. Voskovky mohou také přenášet různé rostlinné patogeny.
VOSKOVKA ZAVLEČENÁ A JEJÍ MEDOVICE
Medovice voskovek slouží jako výživa nejen plísním, ale i různým druhům hmyzu. V Itálii se ji naučily sbírat včely medonosné a vytváří z ní med se zvláštní chutí, dlouho přetrvávající v ústech. Včely však nejsou jedinými vyznavateli této sladké pochoutky – kolonie voskovek navštěvují i různé druhy much, pestřenek a vos, které též olizují medovicí potřísněné listy. Zdá se, že složení návštěvníků se v různých částech Evropy liší. Zatímco v Itálii obletovaly voskovky převážně včely medonosné, v Rakousku sbíraly medovici spíše jiné druhy blanokřídlých a dvoukřídlých.
Naším cílem je zjistit, zda naše včely navštěvují voskovkami napadené rostliny a jaký další hmyz se živí jejich medovicí. Pokud narazíte na kolonii voskovek, pokuste se vysledovat, jaké druhy přilétají na jejich medovici. V optimálním případě návštěvníky vyfoťte a fotografie zadejte spolu s údajem o výskytu do formuláře níže.
PRIMÁRNÍ AREÁL A HISTORIE INVAZE
Původním areálem voskovky zavlečené je Severní Amerika. Do Evropy se dostala v roce 1979, kdy byla poprvé zaznamenána v Itálii. V následujících letech se začala šířit všemi směry a v současné době se s ní můžeme setkat ve většině států jižní, střední a východní Evropy. Invaze proběhla taktéž na Korejském poloostrově. V ČR byla poprvé zaznamenána roku 2001 v zahradnictví v Brně-Bystrci, kde byla krátce poté vyhubena postřiky insekticidů.
Od roku 2013 se pravidelně vyskytuje v parcích ve středu Brna, v následujících letech se rozšířila v Brně podél řeky Svitavy i do zahrádek na jižním okraji města, početné populace obývají též okolí vlakových nádraží v Břeclavi a Modřicích u Brna.
CHCI POSLAT DATA!
NAŠLI JSTE VOSKOVKU? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!
Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.
Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!
Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!
