Cíl studie
Cílem tohoto projektu je shrnout dostupná data o výskytu vroubenky americké v Česku a zmapovat její šíření v průběhu času. Dále se zaměříme na jednobuněčné parazity žijící ve střevech těchto ploštic. Zajímá nás, jaké druhy parazitů k nám spolu s nimi nově přicestují, jak rychle se budou šířit a jestli budou sdílet své hostitele i s některými tuzemskými druhy. A k tomu opět potřebujeme Vaši pomoc!
…je charakteristická především svou velikostí, protože patří mezi největší evropské suchozemské ploštice.
Popis druhu
PODOBNÉ DRUHY (MOŽNOST ZÁMĚNY)
Vzdáleně může připomínat některé druhy tesaříků a laiky je někdy označována za brouka, nicméně její příslušnost k plošticím prozrazují zčásti blanité, zčásti kožovité polokrovky, sosák a typický „ploštičný“ zápach, připomínající umělé jablečné aroma.
Životní cyklus
Ve střední Evropě vytváří vroubenka americká jednu generaci do roka. Vajíčka jsou kladena v průběhu května a června na jehlice různých druhů jehličnanů. Zanedlouho se líhnou mladé nymfy a začínají nabodávat listový parenchym a mladé šištice, posléze přecházejí na semena ve zralých a dozrávajících šiškách. Jako živné rostliny jim slouží jehličnaté stromy z čeledi borovicovitých, v původním areálu řada druhů borovic, douglasek a dalších.
V Evropě se vroubenky většinou živí borovicí lesní, černou, halepskou či pinií, výjimečně sají na modřínu, jedli či dokonce pistácii. K vyhledávání potravy jim zřejmě slouží infračervené světlo vyzařované šišticemi nápadně teplejšími než okolní vegetace. Vroubenky dospívají v srpnu, po určitou dobu ještě sají na semenech, a teprve s nástupem chladnějších teplot vyhledávají vhodná místa k přezimování. Těmi mohou být jak přirozené úkryty (dutiny stromů, odchlípnutá kůra, stará hnízda, opadanka) tak i lidské příbytky a technické stavby. Na jaře začínají aktivovat během května, páří se a kladou vajíčka.
PARAZITÉ PLOŠTIC
Ploštice ve své trávicí soustavě hostí pozoruhodné jednobuněčné parazity z řádu Trypanosomatida, mezi něž náleží i obávané trypanozomy a leishmanie (ničivky), způsobující spavou nemoc, Chagasovu chorobu a leishmaniózu. Netřeba se však obávat – paraziti v evropských plošticích infikují pouze hmyz a pro člověka ani jiné obratlovce nepředstavují žádné nebezpečí. V Česku již bylo zaznamenáno několik desítek (někdy i zcela nových) druhů trypanosomatid a je pravděpodobné, že s probíhajícími invazemi různých druhů ploštic budou vbrzku objeveny další druhy.
Jak postupovat? Pro naší studii potřebujeme nasbírat velké množství jedinců vroubenky americké. Pro zjištění procentuálního napadení vroubenky parazity by bylo ideální chytit jich více ze stejné lokality, ale budou nám stačit i jednotlivci. Vroubenky jednoduše chyťte do malé lahvičky s drobnými otvory na vzduch a nahlaste nám výskyt přes formulář na webu. Po potvrzení druhu se domluvíme na vyzvednutí nebo zaslání k nám do výzkumného ústavu.
VROUBENKA AMERICKÁ JAKO ŠKŮDCE
Význam vroubenky americké jako hospodářského škůdce spočívá především ve škodách v lesnictví. Vroubenky vysávají obsah semínek pomocí techniky „macerate and flush“ (tj. rozpustit a vysát). Po zabodnutí sosáku vypustí směs slin, obsahujících různé enzymy, které rozpouští zásobní látky semínka a ty poté ploštice nasaje. Klíčivost semínek tak může být snížena až o 80 %, což činí problémy zejména u výsadeb určených k produkci semen na pěstování semenáčků. Poškození pylových tyčinek v jarních měsících hraje roli pouze u specializovaných výzkumných pracovišť, kde jsou jakékoliv ztráty citelné. Vzhledem ke schopnosti sát na semenech borovice pinie představuje ve Středomoří vroubenka americká i problém v potravinářském odvětví a zřejmě je spolu s nepříznivými klimatickými podmínkami zodpovědná za nedávný pokles produkce piniových semen.
Zejména na sklonku podzimu se vroubenky často objevují v lidských příbytcích, kde zápachem a hlasitým bzučením mohou obtěžovat majitele obydlí. Při dotyku vylučují zapáchající obranné sekrety, podobně jako ostatní ploštice. Samci produkují agregační feromony, které zapříčiní shlukování ploštic na jednom místě. Mohou tak výjimečně vznikat i agregace o velikosti mnoha tisíc jedinců.
PRIMÁRNÍ AREÁL A HISTORIE INVAZE
Původní areál vroubenky americké se rozkládá na západním pobřeží USA. Odtud se od poloviny minulého století začala šířit napříč severní Amerikou, až počátkem devadesátých let dosáhla k břehům Atlantiku. Odtud se, zřejmě pomocí převozu dřeva přes oceán, dostala i do Evropy. Poprvé byla spatřena v severní Itálii na sklonku tisíciletí. Následovaly další výsadky, v Barceloně a pravděpodobně i na dalších místech Iberského poloostrova. V průběhu několika málo let kolonizovala vroubenka zbytek Evropy, zřejmě pomocí transportu nejrůznějšího zboží, okrasných dřevin či vánočních stromků. V poslední době se začínají objevovat nálezy ze severní Afriky, západní i východní Asie a Jižní Ameriky, a invaze vroubenky tak začíná nabývat v mírném a subtropickém pásmu ohromných rozměrů.
Na území České republiky je vroubenka americká již zřejmě plošně rozšířená. Prvotní nálezy z velkoměst (zejména z Brna) postupně doplňovala pozorování z řidčeji osídlených oblastí. Přesto však v současné době existují na mapě bílá místa, odkud není vroubenka hlášená. Zatímco v teplých oblastech a okolí velkých měst je vroubenka americká rozšířená téměř plošně, zejména z vyšších poloh je hlášena sporadicky.
CHCI POSLAT DATA!
NAŠLI JSTE VROUBENKU? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!
Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.
Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!
Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!
