Sršeň asijská pochází z jihovýchodní Asie a v mnoha zemích je obávaným predátorem. Škodí především svým aktivním lovem včel a dalších důležitých opylovačů, je ale také nebezpečná pro člověka. Narozdíl od našich domácích sršní, které zaútočí opravdu pouze když jsou v ohrožení, je tento invazní druh je velmi agresivní a nebezpečný. U nás zatím nevyskytuje, loni se ale začala šířit západním Německem. Už teď se proto připravuje plán managementu a NAJDI.JE bude u toho!
Na konci února se na toto téma pořádala konference, které se zúčastnila řada institucí – Agentura ochrany přírody a krajiny, Státní veterinární ústav, členové IZS a v neposlední řadě včelaři. Probíraly se zkušenosti z okolních států a také postup pro případ, že se u nás sršeň asijská vyskytne. To téměř jistě nastane, je však složité odhadnout kdy. Doslova v řádech dní se mohou objevit ojedinělé případy spojené s dálkovou dopravou, životaschopné populace se ale budou šířit spíše přirozeně z aktuálních oblastí výskytu v delším časovém horizontu. Rychlost jejího šíření například ve Francii dosáhla až 100 km od jejího původního hnízda za rok.
Jak rozeznat sršeň asijskou od domácí sršně obecné?
Naše domácí sršeň obecná je oproti invaznímu druhu nepatrně větší a na první pohled je spíše žlutooranžová. Na hrudi má červené skvrny, zadeček je žlutý s černými pruhy. Nohy má hnědé a hlava je zepředu žlutá, při pohledu shora pak oranžovohnědá.
Invazní sršeň asijská má hlavu a část zadečku při pohledu shora černé, s úzkým žlutým páskem na začátku zadečku a výrazným žlutooranžovým páskem na jeho konci. Nohy má u těla černé, na koncích žluté. Hlava je zepředu žlutá. Hnízda si často staví vysoko v korunách stromů, vyskytnout se mohou i v blízkosti budov. Vyskytují se často v okolí včelích úlů, kde aktivně loví včely. Potkat se s nimi můžete také v ovocných sadech, kde se živí sladkou šťávou z ovoce.
Co dělat při podezření na výskyt?
Pokud budete mít vážné podezření na výskyt tohoto druhu, nesnažte se jej sami dokumentovat nebo dokonce chytit. Tato sršeň je opravdu agresivní, zde je to proto úkol pouze pro odborníky z řad hasičů. Možný výskyt neprodleně nahlaste Agentuře ochrany přírody a krajiny na adrese invaznidruhy@nature.cz a řiďte se jejich pokyny.
