Scroll Top

Nepůvodní druhy síťnatek

Na počátku roku 2024 bylo v České republice zaznamenáno již 39 nepůvodních druhů ploštic, ale jen pár z nich může u nás způsobovat významné škody. Ty nejnebezpečnější již spolu s Vámi monitorujeme (kněžice mramorovaná, kněžice zeleninová a vroubenka americká). Novým problematickým druhem, který si vyžádal naší i Vaši pozornost, je síťnatka dubová. V rámci monitoringu tohoto druhu budeme sledovat i další podobné nepůvodní druhy této skupiny, síťnatku platanovou, která se v ČR vyskytuje již od roku 1995, a síťnatku zlatobýlovou, kterou u nás teprve očekáváme.

Dospělci a nymfy síťnatky dubové (Corythucha arcuata) na rubu listu dubu, Maďarsko. Foto: G. Csóka.

Cíl studie

Síťnatka dubová se na území ČR objevila teprve nedávno, ale má velký potenciál mít významný negativní vliv na životní prostředí a i na kulturní výsadby dubů. Jelikož se druh začíná u nás teprve šířit, máme tak jedinečnou šanci zdokumentovat jeho průběh. Jeho rozšiřování na delší vzdálenosti probíhá většinou s dopravou materiálu. Odtud se následně šíří do okolí a můžeme se pak se síťnatkami setkat v městských parcích nebo na soukromých zahrádkách. Naším cílem je identifikovat nová ohniska šíření a podchytit následnou invazi.
Dalším cílem je zjistit, na jakých rostlinách síťnatky v našich podmínkách sají, jaké škody mohou způsobit a kolik mají generací za rok.

Názvy druhů
Corythucha arcuata - síťnatka dubová
Corythucha ciliata - síťnatka platanová
Corythucha marmorata - síťnatka zlatobýlová
KDE a KDY hledat
JARO a LÉTO: duby, platany, keře, byliny
PODZIM a ZIMA: pod kůrou nebo u na bázi kořenů dubů a platanů (dospělci)
…Síťnatka dubová se na území ČR objevila teprve nedávno, ale má velký potenciál mít významný negativní vliv na životní prostředí…

Popis druhu

Síťnatky jsou drobné ploštice dorůstající kolem 3–4 mm. Mají sosák složeným pod tělem a jejich povrch těla (hrudního štítu a prvního páru, tzv. polokrovek) je bílý s hustým žilkováním, které mají vzhled krajky s hnědými skvrnami.

Svým vzhledem jsou velmi atraktivní skupinou, díky malé velikosti jsou však obvykle přehlížené. Vajíčka a nedospělý jedinci mají černé zbarvení.

PODOBNÉ DRUHY (MOŽNOST ZÁMĚNY)

Záměna hrozí především s našimi původními druhy síťnatek, zejména se vzdáleně podobnou síťnatkou hrušňovou a jejími příbuznými.

BIOLOGIE A JEJÍ POŠKOZENÍ

Živnými rostlinami síťnatky dubové jsou dle předpokladů duby nebo jim příbuzné kaštanovníky. Síťnatky však byly hlášeny i z jiných rostlin, např. z třešní, jilmů, trnovníku akátu nebo břečťanu. Tyto výskyty mohou být náhodné, případně se může jednat o pouhý omyl v identifikaci druhu (záměna za jiné druhy). Jiné rostliny mohou být také místem přezimování (břečťan) nebo sloužit síťnatkám k přežití v případě, kdy není vhodný dub v blízkosti. Údaje o vazbách s rostlinami (hlavně rozmnožování) tedy bude ještě nutné kriticky vyhodnotit, třeba právě díky Vašim hlášením. Na podzim se dospělci stěhují z listů na kmeny k zimování pod uvolněnou kůrou, nebo na zemi v opadance pod stromy. Velmi snadno rozpoznatelná černá vajíčka jsou kladena od dubna do září ve skupinkách mezi žilnatinu na spodní straně listů a nejsou nijak maskována. Tento druh může mít až tři generace za rok, počet generací v ČR dosud neznáme.

Vzhled a determinační znaky síťnatky dubové (Corythucha arcuata), s. platanové (C. ciliata), s. zlatobýlové (C. marmorata) a s. hrušňové (Stephanitis pyri). Zkratky: bp – báze polokrovky, ka – kápě štítu, pa – boční okraj štítu – paranotum, sk – střední kýl na štítu. Foto: P. Kment.

Síťnatka platanová je svým vývojem vázaná pouze na různé druhy druhy platanů a jejich křížence. Tento druh má u nás možná i dvě generace.

Třetí invazní druh, síťnatka zlatobýlová, se vyvíjí na různých rostlinách z čeledi hvězdnicovitých – např. druzích ze Severní Ameriky jako je ambrozie, slunečnice roční i topinambur, zlatobýly; z evropských druhů pak na řebříčku, lopuchu, bělotrnu nebo vratiči. Mezi hostitelskými rostlinami je tedy i řada významných invazních, které dosud v naší fauně postrádaly na ně specializovaný býložravý hmyz.

Vaječná snůška s líhnoucími se larvami. Maďarsko. Foto: G. Csóka.

Nymfy. Maďarsko. Foto: G. Csóka.

Zimování pod uvolněnou kůrou, Maďarsko. Foto: G. Csóka.

Hromadné zimování v umělém úkrytu pod lepenkou, Chorvatsko. Foto: M. Franjević.

SÍŤNATKY JAKO ŠKŮDCE

Síťnatka dubová byla u nás zatím nalezena výhradně na spodní straně listů našich původních druhů dubů, zimující jedinci pak na břečťanu. Napadení se projevuje charakteristickým žloutnutím listových čepelí, způsobené tím, jak síťnatky vysávají jednotlivé buňky listu. Oproti příbuzné síťnatce platanové zůstávají dospělci s. dubové na listech velice dlouhou dobu, prakticky až do zimy a prvních mrazů. Síťnatky napadají jak malé semenáčky dubů v lesích, tak mohutné solitérní jedince v městských výsadbách a silně napadené stromy jsou svou světlou barvou nápadné již z dálky. Nejspolehlivější metodou zjištění je pečlivá prohlídka listů.

PRIMÁRNÍ AREÁL A HISTORIE INVAZE

Síťnatka dubová

Domovinou této síťnatky je Severní Amerika, kde je široce rozšířená v USA a v jižní Kanadě. V roce 2000 byla poprvé nalezena v Evropě, v Itálii. O dva roky později byl zaznamenán údaj z jižního Švýcarska. Další nálezy se objevily po deseti letech v roce 2012 v Bulharsku a v evropské části Turecka. Následující šíření probíhalo rychle, záznamy přibyly ze Slovenska (2018) a Česka (2019). K rychlému šíření s. dubové mezi jednotlivými státy přispívá především mezinárodní doprava.

V ČR byla nalezena poprvé na jižní Moravě v okolí Lanžhota a Lednice. V roce 2023 byl zaznamenán prudký nárůst počtu populací na jižní Moravě, od Lanžhota až po širší okolí Brna a také Národní park Podyjí na Znojemsku. Později byla potvrzena také v okresech Kroměříž, Prostějov a Zlín. Izolovaný výskyt byl zjištěn v blízkosti přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové.

Síťnatka platanová

Tato malá ploštice byla poprvé nalezena v Evropě (opět v Itálii) již v roce 1964. Později se rozšířila téměř v celé Evropě. U nás byla poprvé zjištěna na jižní Moravě v roce 1995. Dnes se vyskytuje ve většině parků a měst s platany na Moravě i v Čechách, ve vyšších polohách jen vzácně.

Síťnatka zlatobýlová

Tento invazní druh je původem ze Severní Ameriky. Nejprve byla roku 2000 zavlečena do východní Asie. V roce 2022 byla poprvé nalezena v Evropě, opět v severní Itálii. U nás dosud nebyla zaznamenána.

Mapa aktuálního rozšíření síťnatky dubové v České republice.

Napadený dubový les z ptačí perspektivy, Maďarsko. Foto z dronu: C. Eörtvös.

Silně napadený dub letní (Quercus robur) vyniká světlým zbarvením zejména v porovnání se sousedními jasany (Fraxinus sp.), Maďarsko. Foto: G. Csóka.

Příznaky silného napadení listů (Maďarsko). Foto: K. Hradil

CHCI POSLAT DATA!

NAŠLI JSTE SÍŤNATKU? POŠLETE NÁM DATA PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTNÍHO FORMULÁŘE!

1

Zde naleznete formulář pro aktuální otevřenou pátrací akci.

2

Údaje odeslané do formuláře nejsou veřejné. Pokud se chcete s ostatními členy podělit o své úlovky, můžete je přidat jako příspěvek na svou nástěnku, nebo do skupiny věnované dané pátrací akci v komunitní části webu po registraci!

3

Na našem webu budou v pravidelných intervalech přibývat nově otevřené pátrací akce – zastavte se zde i příště!

    VÝBĚR DRUHUsíťnatka dubovásíťnatka platanovásíťnatka zlatobýlová